Panleukopenie koček (kočičí mor): příznaky, léčba a prevence

Příznaky, kterých si všímat

Příznaky často začínají náhle. Malá koťata mohou onemocnět tak rychle, že zemřou dřív, než si kdokoli všimne, že je něco v nepořádku. Dospělé kočky mohou mít mírnější průběh nebo vůbec žádné viditelné příznaky. Mezi běžné příznaky patří následující.

• Únava, slabost nebo schovávání se
• Nechutenství
• Horečka v počátečním stadiu
• Zvracení, které často začíná den nebo dva po horečce
• Průjem, někdy s krví, i když se neobjevuje u každé nemocné kočky
• Slinění, které může provázet nevolnost
• Známky bolesti břicha, například shrbený postoj nebo nechuť k dotykům či zvedání
• Dehydratace se suchými, lepkavými dásněmi nebo zapadlýma očima
• Matná, hrubá srst

Podobné příznaky mohou způsobovat i jiné nemoci a rozlišit je dokáže jen veterinář. Pokud kotě nebo neočkovaná kočka zvrací nebo má průjem a je malátná, je nejlepší, aby zvíře ještě tentýž den vyšetřil veterinář.

Kdy jde o akutní stav

U této nemoci rozhodují hodiny. V následujících situacích okamžitě vyhledejte veterinární péči.

• Kočka zkolabovala nebo nemůže stát
• Kočka opakovaně zvrací nebo v sobě neudrží vodu
• V průjmu je krev
• Kočka je na dotek studená nebo velmi slabá
• Malé kotě po většinu dne nic nežralo

Než vyrazíte, zavolejte na kliniku a řekněte, že máte podezření na panleukopenii. Personál pak může vaši kočku držet odděleně od ostatních pacientů. Nemocnou kočku oddělte od ostatních koček v domácnosti a vezměte s sebou všechny záznamy o očkování, které máte.

Příčiny

Onemocnění způsobuje kočičí parvovirus. Tento virus napadá rychle se dělící buňky. U koček jde především o buňky kostní dřeně a lymfatické tkáně, které tvoří bílé krvinky, a o buňky vystýlající střevo. Slovo panleukopenie znamená nedostatek všech typů bílých krvinek.

Bez dostatku bílých krvinek tělo nedokáže dobře bojovat s infekcí. Poškozená střevní výstelka zároveň propouští bakterie ze střeva do krve. To může vést k život ohrožující infekci krve.

Jak se šíří

Nemocné kočky vylučují velké množství viru ve výkalech, zvratcích, moči, slinách a nosním výtoku. Zdravá kočka se může nakazit přímým kontaktem s infikovanou kočkou. Velkou roli hrají i kontaminované předměty, například kočičí toalety, misky na krmivo, pelíšky, klece a přepravky.

Virus je velmi odolný. V interiéru dokáže přežít měsíce, někdy až rok. Přečká i mrazivé počasí venku. Lidé ho mohou přenášet na rukou, oblečení a obuvi. Proto může být viru vystavena i kočka chovaná výhradně v bytě, která se nikdy nesetká s jinou kočkou.

První příznaky se obvykle objeví 2 až 7 dní po kontaktu s virem, tato doba však může trvat až 14 dní. Kočky, které se uzdraví, mohou vylučovat virus ve výkalech až šest týdnů, většina však přestane dříve.

Virus může také přejít z březí kočky na nenarozená koťata a může způsobit ztrátu vrhu. U koťat nakažených krátce před narozením nebo po něm se může vyvinout hypoplazie mozečku, při níž se část mozku koordinující pohyb plně nevyvine. Tato koťata chodí vratkou chůzí s vysoko zvedanými tlapkami a mohou mít třes. Tento stav se nezhoršuje a není bolestivý a mnoho těchto koček se dožívá běžného věku.

Jak veterináři nemoc diagnostikují a léčí

Veterinář se zeptá na očkování a kočku vyšetří. Rychlý test ze vzorku výkalů dokáže virus odhalit přímo na klinice. Test může některé případy přehlédnout a nedávné očkování může krátkodobě způsobit pozitivní výsledek, proto ho veterinář hodnotí spolu s dalšími nálezy. Krevní obraz často ukazuje velmi málo bílých krvinek. V nejasných případech může pomoci laboratorní PCR test.

Specifický lék na tento virus neexistuje. Léčba podporuje organismus, dokud imunitní systém infekci nezvládne. Většina nemocných koček potřebuje hospitalizaci na izolačním oddělení. Tekutiny podávané do žíly léčí dehydrataci a upravují rovnováhu solí v krvi. Další běžnou součástí léčby jsou léky proti nevolnosti, antibiotika k potlačení bakterií pronikajících z poškozeného střeva, teplo a co nejčasnější krmení, někdy sondou. Některé kočky potřebují také transfuzi krve nebo plazmy.

I při dobré nemocniční péči mnoho nemocných koček nepřežije a největšímu riziku jsou vystavena koťata. Nejlepší šanci dává včasná léčba. Domácí péče sama o sobě na tuto nemoc nestačí a některé léky pro lidi jsou pro kočky nebezpečné, proto je nejlepší se před podáním čehokoli poradit s veterinářem. Kočky, které se uzdraví, mají obvykle silnou a dlouhotrvající imunitu.

Prevence

Nejlepší ochranou je očkování. Vakcína proti panleukopenii je základní (core) vakcína doporučovaná pro každou kočku, včetně koček chovaných jen v bytě. Obvykle se podává jako kombinovaná vakcína, která chrání také proti dvěma běžným respiračním virům.

Koťata získávají ochranné protilátky od matky, hlavně prostřednictvím jejího prvního mléka (mleziva). Během prvních měsíců postupně mizí, ale dokud přetrvávají, mohou zabránit tomu, aby vakcína zabrala. Koťata proto dostávají sérii očkování v odstupu několika týdnů, obvykle od 6 až 8 týdnů věku do věku nejméně 16 týdnů. Později následuje ještě další dávka. Poté současná doporučení u většiny dospělých koček navrhují přeočkování přibližně každé tři roky a vhodné schéma vám poradí váš veterinář. Některé typy vakcín nejsou vhodné pro březí kočky nebo velmi malá koťata, proto veterináři řekněte, pokud by kočka mohla být březí.

Mnoho veterinářů doporučuje nepouštět kotě k neznámým kočkám ani na místa, kde pobývaly jiné kočky, a to nejméně do doby, než uplyne týden od jeho posledního očkování v kotěcím věku.

Virus odolává mnoha běžným čisticím prostředkům pro domácnost. Pokud u vás doma měla kočka panleukopenii, zeptejte se veterináře, jaký dezinfekční prostředek použít. Ředěné chlorové bělidlo patří mezi prostředky, o nichž je známo, že účinkují, musí se však správně namíchat, nesmí se mísit s jinými čisticími prostředky a na povrchu se musí nechat působit nejméně 10 minut. Nejprve odstraňte nečistoty a výkaly, protože virus se může skrývat v organickém materiálu. Vyperte pelíšky a vyhoďte předměty, které nelze důkladně vyčistit, například kartonová škrabadla. Kočky na povrchy nepouštějte, dokud nejsou opláchnuté a suché.

Protože virus může přetrvávat až rok, poraďte se s veterinářem dříve, než si do domácnosti, kde se panleukopenie vyskytla, přivezete novou kočku. Nejbezpečnější je, když je nová kočka předem plně očkovaná.

Další domácí zvířata a lidé

Panleukopenií koček se lidé nakazit nemohou. Kočičí virus také nezpůsobuje onemocnění u psů. Příbuzný psí parvovirus, který u psů způsobuje parvovirózu, může někdy nakazit kočky. Je proto rozumné držet psa s parvovirózou z dosahu koček, zejména koťat.

Lidé však mohou virus mezi kočkami přenášet. Po manipulaci s nemocnou kočkou si důkladně umyjte ruce a převlékněte se, než se dotknete jiných koček. Uzdravenou kočku je nejlepší držet odděleně od neočkovaných koček a koťat přibližně šest týdnů, kdy může virus ještě vylučovat.

Zachráněné a nově adoptované kočky

Panleukopenie se nejsnáze šíří tam, kde blízko sebe žije mnoho neočkovaných koček a koťat. Typickými příklady jsou pouliční kolonie, přeplněné útulky a domácnosti poskytující dočasnou péči několika vrhům. Evropská poradní rada veterinářů specializovaných na kočky uvádí, že se tato nemoc vrátila jako příčina úmrtí v útulcích a záchranných stanicích v Evropě, Spojených státech a Austrálii. Kočky zachráněné z ulice mají jen zřídka jakékoli záznamy o očkování.

V projektu Paw Squadron je první zastávkou po každé záchraně veterinář a koupel. Každé zvíře dostane prohlídku, odčervení a ošetření proti blechám a dalším parazitům. Před adopcí dostane každé zvíře také potřebnou léčbu, očkování a mikročip.

Protože inkubační doba může trvat až dva týdny, může kočka z jakéhokoli zdroje při příchodu vypadat zdravě a přesto později onemocnět. Pomáhá, když novou kočku první dva týdny, nebo tak dlouho, jak doporučí veterinář, necháte v samostatné místnosti s vlastní toaletou a miskami. Pomůže také, pokud mají kočky, které už u vás žijí, aktuální očkování. Dobrým nápadem je i návštěva vašeho veterináře brzy po příchodu, protože malá koťata často ještě potřebují pozdější dávky vakcíny.

Pokud chcete poznat kočky, které jsou očkované, očipované a připravené na nový domov, navštivte naši stránku Adopce. S jakoukoli otázkou ohledně zdraví vaší kočky se nejlépe obraťte na svého veterináře.