Tasemnice u psů a koček: příznaky, léčba a prevence
Z encyklopedie PawPedia o životě se zvířaty
Ověřeno podle veterinárních zdrojů
Obsah
Stručně
Tasemnice jsou střevní paraziti, nejčastěji tasemnice psí, kterou se zvířata nakazí spolknutím infikované blechy. Obvyklým příznakem jsou bílé články připomínající zrnka rýže na stolici nebo v srsti pod ocasem. Odstraní je odčervovací přípravek předepsaný veterinářem, ale je nutné bojovat i s blechami; pokud se štěně nebo kotě zdá slabé, volejte veterináře ještě týž den.

| Příčina | Nejčastěji tasemnice psí (Dipylidium caninum), často nazývaná blešní tasemnice |
|---|---|
| Výskyt | Tenké střevo, kde se dospělé tasemnice přichycují ke střevní stěně |
| Jak se šíří | Blešní tasemnice: spolknutím infikované blechy nebo všenky; ostatní tasemnice: sežráním kořisti nebo syrového masa či orgánů |
| První příznaky | Obvykle samotné články tasemnice; mnoho zvířat vypadá a chová se normálně |
| Běžné příznaky | Články připomínající rýžová zrnka na trusu, v srsti pod ocasem nebo tam, kde zvíře spí; některá zvířata si olizují oblast pod ocasem nebo sáňkují |
| Diagnostika | Obvykle vychází z toho, co majitel viděl doma; běžné vyšetření trusu blešní tasemnici často nezachytí |
| Léčba | Odčervovací přípravek na předpis, který účinkuje proti tasemnicím |
| Prognóza | Obvykle se snadno léčí, ale bez ochrany proti blechám se tasemnice často během několika týdnů vracejí |
| Prevence | Hlavně ochrana proti blechám, která je důležitá i u zvířat chovaných v bytě |
| Riziko pro lidi | Blešní tasemnice: vzácně, pouze po spolknutí infikované blechy; spolknutá vajíčka rodu Echinococcus ze psího trusu mohou způsobit závažné onemocnění |
| Kdy k veterináři | Štěně nebo kotě je slabé, přestane jíst nebo má bledé dásně (týž den); opakované zvracení, oteklé nebo bolestivé břicho nebo krvavý průjem |
Pokud si na trusu svého zvířete nebo v srsti pod ocasem všimnete malých bílých tělísek, která vypadají jako rýžová zrnka, váš pes nebo kočka má pravděpodobně tasemnice. Tasemnice jsou u domácích zvířat běžné a obvykle se snadno léčí. Úzce však souvisejí s blechami a bez ochrany proti blechám se obvykle během několika týdnů vracejí.
Nejběžnější tasemnicí psů a koček je tasemnice psí (Dipylidium caninum), často nazývaná blešní tasemnice. Jinými tasemnicemi se zvířata nakazí při lovu nebo po sežrání syrového masa; těm se níže věnujeme stručněji.
Jak se zvířata nakazí tasemnicemi
Dospělé tasemnice žijí v tenkém střevě. Přichycují se ke střevní stěně a rostou jako dlouhý řetězec malých článků. Články na konci řetězce se naplní vajíčky, oddělí se a opustí tělo s trusem, nebo se vyplazí ven řitním otvorem.
Tato vajíčka požírají larvy blech, které žijí v pelíšku zvířete, v koberci nebo na zahradě. Mladá tasemnice se pak vyvíjí uvnitř blechy, zatímco blecha dorůstá v dospělce. Když se pes nebo kočka čistí nebo si okusuje svědivé místo, může infikovanou blechu spolknout. Nové články se mohou začít objevovat už za dva až tři týdny. Stejným způsobem mohou tasemnici přenášet i všenky, častějším zdrojem jsou však blechy.
Blešní tasemnicí se tedy zvíře může nakazit jedině tak, že spolkne infikovanou blechu nebo všenku. Očicháním trusu jiného zvířete ani dotykem článků se nepřenáší.
Ostatní tasemnice se šíří jinou cestou. Tasemnicemi rodu Taenia se zvířata nakazí, když sežerou hlodavce, králíky nebo jinou kořist, případně syrové maso a orgány hospodářských nebo volně žijících zvířat. Tasemnice rodu Echinococcus se ke psům dostávají hlavně prostřednictvím syrových orgánů infikovaných hospodářských zvířat nebo kořisti, například hlodavců. U zvířat, která žijí v bytě a jedí komerční krmivo, jsou tyto druhy méně pravděpodobné, u psů a koček, kteří loví nebo požírají, co najdou, naopak pravděpodobnější.
Čeho si majitelé všimnou
Mnoho zvířat s tasemnicemi vypadá a chová se normálně. Prvním příznakem bývají obvykle samotné články.
- Čerstvé články jsou bílé nebo krémové, ploché a dlouhé asi 12 mm (půl palce). Vypadají jako rýžová zrnka nebo okurková semínka a mohou se pohybovat nebo natahovat.
- Zaschlé články se scvrknou do tvrdých nažloutlých nebo zlatavých tělísek dlouhých asi 2 mm.
- Můžete je najít na povrchu čerstvého trusu, přilepené na srsti kolem řitního otvoru nebo tam, kde vaše zvíře spí.
- Některá zvířata si olizují oblast pod ocasem nebo sáňkují, tedy posouvají se zadkem po podlaze, protože články dráždí kůži. Sáňkování je mnohem častější u psů než u koček.
- Občas zvíře vyzvrací delší kus tasemnice.
Většina dospělých zvířat jiné příznaky nemá. Silné napadení, zejména u štěněte nebo kotěte, může způsobit špatný růst, matnou srst, úbytek hmotnosti nebo žaludeční potíže. Dalším silným vodítkem jsou blechy nebo bleší trus, který v srsti vypadá jako černý pepř.
Kdy se brzy objednat k veterináři
Samotné tasemnice jen zřídka představují naléhavý stav. Pokud se štěně nebo kotě zdá slabé, přestane jíst nebo má bledé dásně, je nejlepší zavolat veterináři ještě týž den. Mladá zvířata s velkým množstvím blech mohou ztratit tolik krve, že se u nich rozvine chudokrevnost (anémie), a ve vzácných případech může velmi silné napadení červy ucpat střevo.
Rychlé ošetření u veterináře se doporučuje také při opakovaném zvracení, oteklém nebo bolestivém břiše, tlačení na stolici bez vyprázdnění nebo krvavém průjmu. Zvíře, které opakovaně sáňkuje, může mít místo červů, nebo vedle nich, přeplněné či infikované anální žlázy. Otok nebo ránu v blízkosti řitního otvoru je třeba brzy nechat vyšetřit.
Pokud červi, které vidíte, nevypadají jako ploché články, ale jako tenké špagety, jde spíše o škrkavky. Ty se léčí jinak, proto je užitečné veterináři přesně popsat, co jste viděli.
Jak veterináři stanoví diagnózu
Ve většině případů diagnóza vychází z toho, co jste viděli doma. Běžné vyšetření trusu tuto tasemnici často nezachytí, protože vajíčka zůstávají uzavřená uvnitř článků a nejsou v trusu rovnoměrně rozptýlená. Negativní výsledek vyšetření trusu ji nevylučuje.
Veterináři můžete pomoci tím, že několik článků nebo čerstvý vzorek trusu seberete do uzavřeného sáčku nebo malé nádobky a přinesete je s sebou na vyšetření. Použijte rukavici nebo sáček přetažený přes ruku a poté si umyjte ruce. Veterinář si může články prohlédnout pod mikroskopem a potvrdit, o jakého červa jde. Obvykle také zkontroluje, zda zvíře nemá v srsti blechy, a zeptá se na lov, požírání nalezené potravy a krmení, protože podle toho lze odhadnout, která tasemnice je nejpravděpodobnější.
Jak probíhá léčba
Tasemnice se léčí odčervovacím přípravkem na předpis, který proti nim účinkuje. Ne každé odčervovadlo to dokáže, takže běžný přípravek, který odstraní jiné červy, může tasemnice v těle ponechat. Podle konkrétního zvířete může veterinář podat tablety, nakapávací přípravek (spot-on) nebo injekci. Tyto léky jsou obecně bezpečné a dobře účinkují. Tasemnice se pak obvykle ve střevě stráví, takže je možná vůbec neuvidíte odcházet.
Současně je třeba řešit i blechy. Pokud blechy zůstanou na zvířeti nebo v domácnosti, může se zvíře tasemnicemi znovu nakazit už za dva týdny. Veterináři obvykle doporučují ošetřit proti blechám všechny psy a kočky v domácnosti a spolu s tím i úklid domácnosti.
Občas se články objevují dál, i když je ochrana proti blechám dobrá. Byly popsány případy, které na obvyklé léky nereagují, jsou však neobvyklé. Pokud články vidíte i několik týdnů po léčbě, řekněte to veterináři. Může léčbu zopakovat, zvolit jiný lék nebo znovu prověřit, jak se blechy ke zvířeti dostávají.
Jak předcházet tasemnicím
Prevence spočívá hlavně v ochraně proti blechám. Ta je důležitá i u zvířat chovaných v bytě, protože blechy se dovnitř mohou dostat na jiných zvířatech nebo na lidech.
- U všech psů a koček v domácnosti používejte přípravek proti blechám, který doporučí veterinář. Mnoho veterinářů radí používat ho celoročně.
- Často vysávejte podlahy a nábytek a perte pelíšky zvířat v horké vodě, protože tam žijí bleší vajíčka a larvy.
- Kontrolujte, zda zvíře nemá v srsti blechy nebo bleší trus, zejména po pobytu v hotelu pro zvířata, po cestování nebo po kontaktu s jinými zvířaty.
- Pokud je to možné, omezte lov a požírání nalezené potravy a nekrmte zvíře syrovými orgány ani syrovým masem hospodářských nebo volně žijících zvířat.
- Psí trus na zahradě i na procházkách hned uklízejte.
- Zeptejte se veterináře, jak často by se mělo vaše zvíře odčervovat. Správný režim závisí na věku, způsobu života, krmení a na tom, kde žijete.
Riziko pro další zvířata a lidi
Ostatní zvířata v domácnosti se mohou tasemnicemi nakazit od stejných blech. Přímo od nakaženého zvířete se blešní tasemnicí nakazit nemohou. Proto veterináři obvykle ošetřují proti blechám všechna zvířata najednou.
Lidé se blešní tasemnicí nakazí jen vzácně. Stane se to pouze tehdy, když člověk spolkne infikovanou blechu, a většina popsaných případů se týká dětí. Mnoho nakažených lidí nemá žádné příznaky a infekce se snadno léčí. Rodič si může všimnout malých článků podobných rýžovým zrnkům v dětské plence nebo stolici. Pokud se to stane, obraťte se na svého praktického lékaře. Dotykem článků se člověk nenakazí, přesto je rozumné si po manipulaci s nimi umýt ruce.
S tasemnicí Echinococcus je to jinak. Její vajíčka odcházejí s trusem nakažených psů a některých volně žijících zvířat a u lidí, kteří je spolknou, se mohou v orgánech, nejčastěji v játrech nebo plicích, vytvořit cysty nebo nádorovité útvary. Jde o závažné onemocnění, což je jeden z důvodů, proč zdravotnické úřady doporučují pravidelné odčervování psů, kteří mohou sežrat syrové orgány hospodářských nebo volně žijících zvířat. Mytí rukou po kontaktu se zvířaty, po čištění kočičích toalet nebo sbírání trusu a vedení dětí ke stejným návykům snižuje riziko u všech těchto parazitů.
Tasemnice u zachráněných a nově adoptovaných zvířat
Psi a kočky zachránění z ulice nebo z přeplněných míst často přicházejí s blechami a s nimi mohou přijít i tasemnice. Zvířata, která si musela sama shánět potravu, také mohla sežrat kořist, zdechliny nebo zbytky jídla, což zvyšuje pravděpodobnost dalších druhů tasemnic.
V projektu Paw Squadron je po každé záchraně první zastávkou veterinář a koupel. Každé zvíře projde prohlídkou, odčervením a ošetřením proti blechám a dalším parazitům. Před adopcí každé zvíře také dostane očkování a mikročip.
Přesto je dobré navštívit s novým zvířetem brzy po jeho příchodu vlastního veterináře. Vezměte s sebou zdravotní dokumentaci, kterou jste dostali, pokračujte v ochraně proti blechám bez přerušení a zeptejte se, jaký režim odčervování se hodí k novému životu vašeho zvířete. Pokud v prvních týdnech uvidíte články podobné rýžovým zrnkům, jde o běžný a léčitelný nález. Několik jich seberte, zavolejte veterináři a ošetřete proti blechám nejen zvíře, ale i domácnost.
Další průvodce o parazitech a péči o nové zvíře najdete v encyklopedii PawPedia, nebo se na naší stránce Adopce seznamte se zvířaty, která čekají na rodinu.
Související články
Z našich záchran
Zdroje
Online zdroje
- Gastrointestinal Parasites of Dogs · Merck Veterinary Manual (Pet Owner Version)
- Gastrointestinal Parasites of Cats · Merck Veterinary Manual (Pet Owner Version)
- Tapeworm Infection in Dogs · VCA Animal Hospitals
- Tapeworm Infection in Cats · VCA Animal Hospitals
- Tapeworms · Cornell Richard P. Riney Canine Health Center
- GL1: Worm Control in Dogs and Cats · ESCCAP
- Tapeworms in Dogs: Signs, Symptoms, Treatment · American Kennel Club
- Dipylidium caninum infection · Cabello R.R. et al., BMJ case reports (2011)
Encyklopedie
- Dipylidium · Wikipedia
- Cestoda · Wikipedia
- Tapeworm · Encyclopædia Britannica
- サナダムシ [Cestoda] · 日本大百科全書(ニッポニカ), 小学館, via Kotobank
Knihy
- Bowman DD. Georgis' Parasitology for Veterinarians. 11th ed. St. Louis: Elsevier, 2019. ISBN 9780323543965
- Акбаев М. Ш. и др.; под ред. М. Ш. Акбаева. Паразитология и инвазионные болезни животных: учебник [Parasitology and Parasitic Diseases of Animals: A Textbook]. 3-е изд. Москва: КолосС, 2008. ISBN 9785953204415
- 石井俊雄 著、今井壮一 編. 最新獣医寄生虫学・寄生虫病学 [Veterinary Parasitology and Parasitic Diseases, new edition]. 東京: 講談社, 2019. ISBN 9784061537446
- Ettinger SJ, Feldman EC, Côté E (eds.). Textbook of Veterinary Internal Medicine: Diseases of the Dog and the Cat. 8th ed. St. Louis: Elsevier, 2016. ISBN 9780323312110
- Little SE (ed.). The Cat: Clinical Medicine and Management. St. Louis: Elsevier Saunders, 2012. ISBN 9781437706604
Tento článek slouží jako obecná informace, nejde o veterinární radu. O zdraví svého zvířete se vždy poraďte s veterinářem. Některé obrázky v encyklopedii PawPedia mohou být vytvořeny umělou inteligencí.
Tato stránka byla naposledy aktualizována 30. září 2026.


